VAŠE PŘÍBĚHY O..

O RAKOVINĚ

Eva Naihaiplová: Děkuji ti, moje milá rakovino, že jsi přišla.

Ne každý příběh končí dle našich představ. Možná si někteří z vás, co četli knihu Příběhy o rakovině, vybaví příběh statečné Evy, která...

Silvie: Mám se radovat z vysněného miminka, ne řešit rakovinu.

Jmenuji se Silvie, je mi 33 let a jsem mámou 23 měsíčního syna Matyáše. O miminko jsme se snažili asi 2 roky, nakonec jsem otěhotněla...

Veronika B: Uvidím syna vyrůstat?

"Zhroutil se mi svět. Chtěla jsem vědět kolik času mi zbývá. Uvidím syna vyrůstat? Asi ne. Jsem nevyléčitelná. Umřu."

Pavlína B.: 5 let bez recidivy a můžu myslet na miminko

"Nikdo, ani já jsem nepomyslela na to, že to spěchá! Jsem přece tak mladá, 25 let. Slovo „rakovina“ mi ani neprolétlo myslí."

Silvie: Mám se radovat z vysněného miminka, ne řešit rakovinu.

Jmenuji se Silvie, je mi 33 let a jsem mámou 23 měsíčního syna Matyáše. O miminko jsme se snažili asi 2 roky, nakonec jsem otěhotněla...

Petra: Ještě dnes se mi při vzpomínce na něj zvedá žaludek.

"Nelíbilo se mi to, bolelo to a pořád jsem poslouchala, že to nesmím nikde říct, že to bude naše tajemství. A že babičce by to bylo líto."

XY: Zneužíval mě a nedá se na to zapomenout.

"Cítila jsem se tak hrozně zranitelná, bála jsem se, co se bude dalšího dít a zároveň jsem neměla odvahu se svěřit."

Bára H.: 3 těhotenství, 2 děti a vážná nemoc

"Kyretáž / vyškrab - to je něco, co prostě žádná žena nechce slyšet a cíťa jako já už vůbec ne."

Nebo nám jej zašlete na pribehyo@sifty.eu