VAŠE PŘÍBĚHY O..

O RAKOVINĚ

JAK (NE)MLUVIT S NEMOCNÝM

Onkologický pacient je kvůli svému onemocnění vystaven velkému stresu. Podpora a přístup okolí jsou proto velmi důležité.

Ivana M.: Dokud je léčba, tak je ten život fajn.

Přinášíme vám příběh Ivanky, která pro mnohé byla andělem tady na zemi, ale dnes je z ní již opravdový anděl.

Eva Naihaiplová: Děkuji ti, moje milá rakovino, že jsi přišla.

Ne každý příběh končí dle našich představ. Možná si někteří z vás, co četli knihu Příběhy o rakovině, vybaví příběh statečné Evy, která...

Silvie: Mám se radovat z vysněného miminka, ne řešit rakovinu.

Jmenuji se Silvie, je mi 33 let a jsem mámou 23 měsíčního syna Matyáše. O miminko jsme se snažili asi 2 roky, nakonec jsem otěhotněla...

Míša H: Máma s prázdnou náručí

Někdo si může myslet, že druhá ztráta může bolet méně, nebolí. Jediné, co víte je, že s tím dokážete žít.

Silvie: Mám se radovat z vysněného miminka, ne řešit rakovinu.

Jmenuji se Silvie, je mi 33 let a jsem mámou 23 měsíčního syna Matyáše. O miminko jsme se snažili asi 2 roky, nakonec jsem otěhotněla...

Petra: Ještě dnes se mi při vzpomínce na něj zvedá žaludek.

"Nelíbilo se mi to, bolelo to a pořád jsem poslouchala, že to nesmím nikde říct, že to bude naše tajemství. A že babičce by to bylo líto."

XY: Zneužíval mě a nedá se na to zapomenout.

"Cítila jsem se tak hrozně zranitelná, bála jsem se, co se bude dalšího dít a zároveň jsem neměla odvahu se svěřit."

Nebo nám jej zašlete na pribehyo@sifty.eu