Jana R.: Naštěstí bez metastází

Naštěstí bez metastází.


V tuhle chvíli to věděla jen moje nejbližší rodina, nechtěla jsem o tom moc mluvit, potřebovala jsem to zpracovat sama v sobě.


V Praze mi po různých vyšetřeních nastavili plán léčby, který se skládal z kombinace chemoterapií, ozařování a brachyterapií (vnitřní ozařování). V tu chvíli jsem dostala další “životní facku” a tou byla informace o tom, že nebudu moci mít děti. Vzhledem k plánovaným chemoterapiím jsem se nechala ostříhat ze strachu z padání vlasů. Moje chemoterapie nebyly tak zákeřné, že mi však vlasy zůstaly.


Následovala léčba 200 km od mého bydliště, bylo to náročných 6 týdnů, kdy jsem většinu času byla sama. V ty chvíle mě držel nad vodou přítel s rodinou a vidina svatby, která byla v plánu.


V tu dobu mě “zradil” blízký člověk, který tu informaci o mé nemoci pustil do světa, přesto, že jsem si to nepřála. Pak to šlo rychle, vědělo to najednou tolik lidí kolem mě, blízkých i vzdálených. Byla to zrada, kterou jsem nedokázala odpustit... Většina lidí v mém okolí nevěděla, jak se mnou mluvit, jestli se ptát jak mi je, co prožívám nebo jestli dělat, že se nic neděje. Nebyly to příjemné chvíle.


V červnu 2012 mi byla léčba úspěšně ukončena, svatba proběhla v plánovaném termínu a od té doby neustále chodím na kontroly. Před každou kontrolou jsem nervózní, i když už je to dlouhých 9 let a dle lékařů už je mizivá pravděpodobnost, že by se mi měl nádor vrátit. U tohoto typu nádoru je totiž nejčastější návrat do 3 max 5 let od ukončení léčby.


I když mi rakovina vzala možnost mít biologické dítě, tak díky adopci máme toho nejúžasnějšího syna, kterého miluju celým svým srdcem ♥ I když cesta k adopci byla díky onemocnění trnitá, tak stála za to, protože jsem MÁMA ♥


Tak tohle je ve zkratce můj příběh s rakem. Budu ráda když někomu pomůže číst o tom, že tu mrchu lze překonat. Pokud by někdo chtěl vědět víc klidně mi může napsat.


- Jana ♥


149 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Ne každý příběh končí dle našich představ. Možná si někteří z vás, co četli knihu Příběhy o rakovině, vybaví příběh statečné Evy, která bohužel již není mezi námi. Její odhodlání žít, pozitivní přístu

Jmenuji se Silvie, je mi 33 let a jsem mámou 23 měsíčního syna Matyáše. O miminko jsme se snažili asi 2 roky, nakonec jsem otěhotněla pomocí IVF. Prvně jsme 2 zkusili IUI, ale bez úspěchu. První IVF t

"Zhroutil se mi svět. Chtěla jsem vědět kolik času mi zbývá. Uvidím syna vyrůstat? Asi ne. Jsem nevyléčitelná. Umřu."